Co Čech, to muzikant, co Třeboňský, to pištec!

Co Čech, to muzikant, co Třeboňský, to pištec!

První novoroční sobota patřila tříkrálovému koncertu Třeboňských pištců v kostele Českobratrské církve evangelické v Korunní ulici na pražských Vinohradech. Na pódiu po celou dobu koncertu, který trval přes hodinu, vystupovalo celkem 18 jihočeských muzikantů. Hudebně vokální soubor tvoří především zobcové flétny v plném zastoupení od sopranina, přes soprán, alt, tenor až po basové party. Mezi další nástroje, které měly ten večer možnost zaznít, patří klávesy, zvonkohra, kytara, violoncello a bonga. Řada z mnoha hráček a hráčů ovládají bravurně hru na více nástrojů nebo zpívají.
Průvodního slova se umně ujal zakladatel a hudební vedoucí souboru pan Václav Šimeček. Každou píseň večerního programu uvedl s komentářem charakteru dané skladby, ale i vtipně zakomponoval poznámky z přípravných chvil ansámblu. Z interpretace skladeb bylo zřejmé, že každá píseň vyžadovala pečlivou přípravu. Většina partů v programu souboru byla interpretována v jednotlivých hlasech unisono, což je pro hudebníky velmi náročné především na intonaci. Pištci to zvládli na jedničku! Rytmicky a žánrově byly skladby zvoleny tak, aby se střídaly veselé písně s těmi, jejichž nuance jsou tklivější a vedou posluchače k zamyšlení a vnitřní kontemplaci. U novoročních koncertů bývá zvykem, že zazní i vánoční písně a koledy, což soubor dodržel. Písně byly v programu koncertu víceméně řazeny chronologicky od těch nejstarších dochovaných lidových skladeb přes vrcholně barokní Bachův „Air“, až po ty moderní, jako byly např. písně skupiny ABBA nebo Beatles. Poslední tečka přídavné písně zazněla v podobě legendárního „Yesterday“.
Pištci byli pěkně vyladěni nejen po intonační a rytmické stránce, ale i co se týká koncertního outfitu. Oživující večerní černou byl odstín fialové, který představoval symbolický duchovní odkaz a propojení hudby s fyzickými rovinami instrumentů. Soubor působil harmonicky a kompaktně. Velmi profesionálně vyniklo aranžmá jednotlivých melodií, kdy se postupně vystřídali možné kombinace muzikantů v jednotlivých partech a nástrojích. Při koncertu docházelo k efektnímu přeskupování hudebníků na pódiu. Radostně, i když pro muzikanty to bylo jistě náročné na přípravu, působila skladba, při níž téměř všechny flétnistky několikrát zaměňovaly jednotlivé typy fléten v průběhu jediné písně! Postupně odkládaly flétny, pro které se při dalších slokách musely opět sklánět, aby provedly rychlou výměnu nástrojů. Skladba byla po hudební a technické stránce velmi náročná, což diváci ocenili dlouhým potleskem. Jako motivace pro nejmenší posluchače zazněly i známé melodie z filmu Walta Disneyho „Sněhurka a sedm trpaslíků“. „Hej hou, hej hou“ a „Můj princ mne najde“ zazněly s lehkostí s romantickou interpretací, kde nechyběla ani zvonkohra a triangl.
Ke svému 45. výročí si Třeboňští pištci nadělili velmi pěkný novoroční dárek! Velký úspěch u publika hned na dvou po sobě jdoucích koncertech přímo v Praze. Jistě mají hudebníci své věrné malé i velké posluchače, kteří pravidelně navštěvují v různých městech jejich koncerty. Výsledný efekt koncertu nabídl skutečně skvělý hudební zážitek!
Na závěr lze dodat, že je velmi důležité pěstovat již v nadcházejících generacích lásku k umění, k hudbě, dále laskavosti k okolí, vzájemné toleranci, k hudebnímu citu v podobě hry na nástroj a také umění naslouchat. Hudba Třeboňských pištců povznáší ducha, oživuje emoce, vykouzlí úsměv na tvářích, dokáže se dotknout lidského srdce a spustit slzy štěstí a dojetí. Taková hudba je ta pravá prodchnutá láskou a nadějí! Proto přejme Pištcům, ať jim to pěkně harmonicky piští a mají mnoho takových úspěchů ve svém dalším působení!

Lucie Stříbrná, věrná posluchačka a návštěvnice koncertů

Článek vyšel v TS,únor 2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *